5. 9. 2011
Naštěstí na kolumbijské straně jde vše hladce, takže brzy můžeme vyhledat mikrobus, který nás odveze až do hraničního města Ipiales na nádraží. Můžeme u něho ještě platit dolary, takže se elegantně vyhneme podvodným směnárníkům na hranicích. Na nádraží je spousta autobusových společností, které mají připraven autobus do města Pasto, kam chceme ještě dnes dojet. Bohužel to má jednu chybu, na autobusovém nádraží není bankomat. Michal proto musí doslova zaběhnout do kilometr vzdáleného centra, kde vybere kolumbijská pesa a pak si už můžeme jízdenky koupit.
O cenu jízdenek na autobusy se v Kolumbii vždy smlouvá. I my nakonec odjíždíme za cenu nižší, než jaká byla ta první, „vyvolávací“.
Naštěstí odjíždíme ještě krátce po šesté večer, takže po hodině a půl bychom měli být ve městě Pasto. Nakonec na nádraží v Pasto přijíždíme až před osmou, protože nás po cestě zdržela policejní kontrola, při které policisté prolezli kompletně celý autobus.
Pokračování v Pastu.