7. 4. 2011
V informacích v Te Anau se dozvíme slibnou předpověď počasí, dle které by už zítra mohlo být bez deště. Abychom byli zítra co nejblíže trekům, popojíždíme proto až do jednoho z nejvzdálenějších kempů „Kaskády“.
Cesta zpočátku vede kolem jezera a sluníčko už na nás mezi mraky občas pokukuje.
Večer zapíjíme smutnou událost – na cestě jsme právě půl roku, ale nám to připadá, jako bychom vyrazili teprve před měsícem.
8. 4. 2011
Protože jsme si dopředu nerezervovali ubytování na horských chatách, což je pro vícedenní treky ve zdejších horách nutností, podnikneme pouze jednodenní výlety s návratem vždy k našemu karavanu. Dnes se takto vydáváme na Hollyford trek, kde stačíme dojít k první chatě „Hidden Falls“. Trek vede v této části pralesem v údolí,
takže jsme trochu zklamaní tím, že nevidíme žádné atraktivní vysokohorské výhledy. Musíme se spokojit pohledem na údolím protékající řeku, po které se občas někdo prožene na motorovém člunu.
Prales je opět plný života, ptáčci nám tu švitoří a zvědavě na nás pokukují.
Cestou také potkáváme dva lovce, kteří znají z naší republiky jen město Brno, odkud má jeden z nich pušku 😉
Po návratu z treku v sobě najdeme ještě síly na krátký výstup k efektnímu vodopádu Humbolt,
a pak se už na noc přesuneme do nedalekého kempu na samotě, kde elektřinu musí vyrábět diesel agregát.
9. 4. 2011
Dnes opět brzy ráno vstáváme, abychom stihli přejet přes hory a taky 1,2 km dlouhým tunelem do zátoky Milford Sound.
Zátoku si prohlédneme z lodi,
která během necelých dvou hodin projede kolem několika vodopádů,
strmých útesů
i ve vodě řádících lachtanů.
Na lodi je dost velká zima, naštěstí se můžeme zahřát zdarma podávanými teplými nápoji. Často nás novozélandské služby příjemně překvapí, což se bohužel o australských říci nedá, tam jsme byli naopak s úrovní poskytovaných předražených služeb většinou pořádně zklamaní.
Po projížďce na lodi a procházce po okolí, kde nás opět pronásleduje ptáček ze včerejška
naskakujeme do auta. Cestou zpět máme čas navštívit atrakce, které jsou nedaleko – u vodopádů Chasm si řeka vyhlodala ve skále skulinky, kterými se propadá o několik metrů níže. Kameny jsou vodou krásně vytvarované…
Později se vracíme zpět k tunelu, za kterým si připravíme oběd a v blízkém okolí nafotíme krásné výhledy. Následně přejíždíme k jezeru, u kterého absolvujeme krátkou okružní procházku a pak už zaparkujeme v kempu, kde i přespíme. Tím, že je tento kemp vlastně téměř poslední na cestě k Milford Soundu, je téměř plný, už kdy tu parkujeme my, nicméně během noci sem přijede ještě dvojnásobek aut a zázračně se sem všechna vejdou…
10. 4. 2011
Dnes ráno si vyšplháme úvodní část Routeburn treku, kde nás potěší krásné výhledy na okolní kopce
a vyděsí vylomený kus zubu, který Laďce vypadl při svačině. Ještě že jsme pojištění…
Po návratu z treku se autem přemisťujeme do Te Anau, kde si nakoupíme potraviny, které jsou tu alespoň o 30% dražší v porovnání s ostatními městy na Zélandu.
Ještě před Te Anau si naposledy fotíme výhled do údolí, kterým se vracíme zpět.
Po cestě se také stačíme zastavit u jezírek Mirror Lakes, od jejichž hladiny by se krásně zrcadlily protější hory, pokud by ale hladinu nečeřily kachny, které zde předvádí své potápěčské schopnosti při hledání potravy schované na dně jezírka. Voda v jezírku je krásně čistá, takže můžeme potápějící se kachnu pozorovat po celou dobu půl minuty trvajícího ponoru 😉
Na noc zůstaneme v kempu za městem Mossburn.
11. 4. 2011
Majitelé kempu jsou také farmáři, takže si můžeme prohlédnout jejich alpaky, ovce a kozy, které zde chovají. Pokud má člověk připravenou nějakou dobrůtku, všechna zvířata jsou okamžitě děsně přátelská. Naopak poté, co je vše snědeno, už o nás nejeví žádný zájem…
Poté už spěcháme do krásného města Queenstown, které leží na břehu tohoto jezera Wakatipu.
