5. 9. 2011
Nedaleko nádraží je minimálně 5 hotelů a my se nakonec ubytujeme hned v tom prvním za překvapivě nízkou cenu – zhruba 130 Kč.
Ještě předtím, než se ubytujeme, nás čeká další namátková kontrola od policejní hlídky, kterou zajímají nejen naše pasy, ale i obsah našich zavazadel. Dnes už podruhé, ale v Kolumbii je to prý běžná věc a kontroly jsou častější zejména v noci (tzn. v době, kdy je venku tma) tedy od 6-ti hodin večer…
6. 9. 2011
Náš druhý den v Kolumbii máme v úmyslu navštívit Lagunu de la Cocha. Nicméně jak se brzy ukázalo, nebude to tak jednoduché. S pomocí MHD se z nádraží dostaneme do centra a jsme překvapení, jak drahé je jízdné v porovnání s Ekvádorem. Za 5-ti minutovou jízdu zaplatíme v přepočtu 11 korun, přitom ještě včera jsme v Quitu, v hlavním městě Ekvádoru, cestovali přes celé město za 17 korun skoro dvě hodiny…
V centru nám chvíli trvá, než se zorientujeme v místním značení ulic. Ulice tu totiž nejsou značené jmény, ale čísly a najít označení ulice, na které se právě nacházíme, není úplně jednoduché. Na druhou stranu v adrese je obsažena i informace, o kolik metrů je daný dům vzdálen od křižovatky. Takže jakmile si člověk na tento systém zvykne, může být hledání jakékoliv adresy poměrně efektivní.
Nakonec přeci jen v centru nalezneme místo, odkud by měly jezdit sdílené taxíky na Lagunu de la Cocha, ale bohužel tu nejsou. Samotní řidiči taxíků by nás na dané místo také rádi odvezli, ale za příliš vysoké jízdné. Rozhodneme se navštívit turistické informace kousek od hlavního náměstí. Zde se dozvíme, že místo, odkud nyní odjíždí sdílení taxíci k laguně, je úplně jinde, ale dostaneme tu i mapu, takže bychom je už měli snadno nalézt.
Vracíme se zpět přes hlavní náměstí, kde nás v jednom z rohů zaujme tato budova.
Bohužel se mezitím zkazí počasí a začne pršet, takže si raději zajdeme na pravé kolumbijské kafe a tam se rozhodneme naši návštěvu laguny odložit na naši zpáteční cestu a dnes raději budeme pokračovat dalším autobusem více na sever.
Vrátíme se proto na hostel a pak se s věcmi přesuneme na autobusové nádraží, odkud během 15-ti minut odjíždíme do 6 hodin jízdy vzdáleného města Popayán.
Cestou nás opět nemine silniční kontrola, při které policisté důkladně zkoumají doklady všech cestujících. I díky tomuto zdržení nakonec přijíždíme do města Popayán až těstě před soumrakem.
Pokračování v Popayanu.