28. 8. 2011
Po třetí hodině přijíždíme do malého turistického městečka Montaňita. Turistů je tu všude dost a také restaurace a hostely jsou na každém rohu. Dokonce je tu i hostel Hurvínek, který má evidentně české zázemí. My se ale ubytujeme jinde a pak vyrazíme na pláž. Pláž není špatná, ale obloha bohužel nestojí za nic. Je hodně zataženo, takže nás to do Tichého oceánu ani neláká.
Raději chvíli pozorujeme turnaj v plážovém volejbale. Docela nás láká si tuto skvělou hru zase po dlouhé době zahrát. 🙂
V podvečer provedeme průzkum po místních prádelnách. Ty jsou zde dražší, než byly na jihu Ekvádoru. Raději si zajdeme na levnou večeři a pak obsadíme naše hamaky (houpací sítě) přímo před okny našeho ubytování.
29. 8. 2011
Protože i dnes vypadá počasí stejně špatně, rozhodneme se zde zůstat už jen dnes dopoledne. Projdeme se po pláži až k útesům, které jsou plné malých krabíků, kteří před námi prchají do bezpečí. Pletou si nás s místními, kteří tu všude kolem sbírají všechny možné plody moře, ze kterých pak za studena připravují místní labužnickou pochoutku Ceviche. Zatím jsme nenašli odvahu toto oblíbené jídlo vyzkoušet…
Po návratu do centra města si zajdeme na oběd, vybereme peníze z bankomatu a krátce před jednou hodinou odpoledne odcházíme na hlavní silnici čekat na projíždějící autobus.
Když se blížíme k silnici, nevidíme tu nikoho jiného čekat. Když se ale přiblížíme ještě víc, uvidíme za rohem autobus, který právě nabírá všechny cestující. Takže odjíždíme bez čekání a za zhruba hodinu jsme v naší další destinaci, městě Puerto Lopéz.