8. 7. 2021
Náš autobus je bohužel rychlejší, než bychom si přáli, a tak nás vyhazuje na nádraží v La Pazu ještě před šestou hodinou raní. V nádražní hale se pochopitelně netopí a všechny místní restaurace jsou stále zavřené…
Zajdeme si proto aspoň do bufetu na teplé kafe a sníme si naše zásoby rohlíků s marmeládou. Na turistických informacích si potvrzujeme, že autobus do naší další destinace odjíždí z jiného místa ve městě, kam se následně přesuneme taxíkem. Mezitím se rozední, takže si kupujeme lístek do autobusu už za světla a ještě před odjezdem se stačíme pořádně nasnídat. Ani si v tu chvíli neuvědomujeme, že díky nadmořské výšce tu voda vaří už při 80ºC, takže nás to kafe ani nezahřeje tak, jako u nás doma. 🙂
Náš menší autobus pro 35 cestujících je plně naložen a s mírným zpožděním vyrážíme. Ještě před opuštěním La Pazu řidič zastavuje na benzínce a tankuje plnou nádrž. Jen pro zajímavost, litr nafty i benzínu v Bolívii pořídíte za cenu do 10 Kč… Cestující nečekanou zastávku s povděkem přijímají a houfně opouštějí autobus, aby v okolí benzínky nakoupili na poslední chvíli co se dá. Většinou nakoupí stejně jen potraviny, které pak během jízdy sní a prázdné obaly spokojeně vyhodí okénkem ven…
Naši další jízdu asi po hodině přeruší nečekaná blokáda dopravy. Zdržení ale není velké, protože většina řidičů, stejně jako ten náš, se rozhodne inkriminované místo objet po poli. Toto dobrodružství zahrnuje i překonaní menší říčky brodem. Jeden z vanů tu zapadl, ale my jedeme dál… Zde si také všímáme zamrzlých kaluží, dnes v noci byla opravdu pořádná zima.
Po necelých čtyřech hodinách konečně přijíždíme do Soraty. Už cestou sem se nám nabízely překrásné výhledy na okolní vysoké strmé hory a díky krásnému a teplému počasí si to zde můžeme opravdu užít.
Pokračování v Soratě.