Legenda praví, že bůh Brahma upustil na Zemi lotosový květ a tak vzniklo jezero a kolem něj město Pushkar.
K zajímavostem určitě patří sada pravidel, kterými se všichni ve městě včetně příchozích turistů musejí řídit. Je zakázáno pít alkohol, jíst maso a vejce, dokonce ani líbání se tu netoleruje! Všude tedy nabízí k jídlu „pravou italskou pizzu nebo špagety, my jsme raději zvolili indičtější vegetariánské dobroty, které nám chutnaly ale maso je maso 🙂
Musím Indy pochválit za to, jak si v tomto městě chrámů zorganizovali systém „dobrovolných darů“. Každý nově příchozí turista je odkázán k jezeru k vykonání obřadu, během kterého se s ním společně pomodlí místní mnich za blaho turisty i celé jeho rodiny. To vše za příslušný poplatek, jehož výše je z hora neomezená, za minimum se nyní považuje 50R.
Aby bylo jasné, kdo už má šťastnou budoucnost zajištěnou a kdo se o to ještě musí postarat, dostane každý na konci obřadu kolem zápěstí barevnou šňůrku. Díky tomu ho už pustí do všech chrámů ve městě bez jakýchkoliv problémů.
Krávy se v Indii o život bát nemusí a v Pushkaru to platí dvojnásob…
Kromě chrámů ve městě jsou zajímavé i 2 chrámy nad městem, které jsou podle legendy zasvěceny dvěma Brahmovým ženám. Té první Savitri, kterou si měl vzít a která se na svatbu připravovala tak důkladně, až ji prošvihla – a pak té druhé Gayatri , kterou si musel vzít, protože obřad nebylo možné odložit a ona byla jediná neprovdaná žena na daném místě.
K chrámu Savitri jsme se vydali v podvečer a nafotili pár záběrů dolů na město Pushkar
